Queen Charlotte Track

 

Celý předchozí týden vymýšlíme kam se o víkendu zase vydáme, čas se nám krátí a tak se chytáme každé šance. V hledáčku máme tři lokality, Kaikouru, okolí Blenheimu a nebo Marlborough Sounds, kde je plno hezkých zátok, ostrovů a průlivů a kudy už jsme se s Kačenkou plavili, při našem přesunu na jižní ostrov. Hlavní turistickou atrakci je Queen Charlotte Track, jeho trasa vede pobřežní krajinou se spoustou tábořišť, kde je k dispozici voda a krytý šelter pro vaření. My nakonec s ohledem na počasí vybíráme právě nejsevernější místo jižního ostrova abychom měli alespoň reálnou možnost vyhnout se blížící se mu dešti. Jak už to bývá tak v práci máme krásné slunečné dny a s nastávajícím víkendem přichází oblačná fronta.To nám ovšem nebrání podniknout polovinu ze 71 km dlouhé trasy, která spojuje zátoku Ship Cove a Anakiwu. 

Volíme nejobtížnější úsek, který vede z Camp By přes hřeben, měří 32 km a z kterého jsou výhledy na obě strany úžiny. Nejvyšší bod trasy je kolem 450m nad mořem ale neustálé kopírování hřebene nám dává pěkně zabrat. Z práce jsme zvyklí používat pouze ruce a tak je to znát. K přesunu používáme dvě auta abychom nemuseli jít stejnou část dvakrát, jedno z nich necháváme v Te Mahia a druhým se nás všech 5 přesouvám na výchozí místo trasy v Camp Bay. Cesta vede neustálými zatáčkami až nám jde z toho hlava kolem :-). Sto kilometrový úsek zdoláváme za nekonečné 3 hodiny a už se těšíme až vyrazíme po svých. Všichni s sebou neseme stan,i přesto že by nám stačil pouze ten náš :-), takže tomu odpovídá i velikost a váha krosny (torny :-)). Nástup začíná pěkně zostra  a tak po chvili jdeme všichni jen do trička. Asi po dvou hodinách přicházíme k prvnímu šeltru, kde chvíli váháme jestli nepřespíme už tady, protože místo je to s krásným výhledem na okolní ostrůvky a i proto, že jsme nabrali trochu zpoždění při cestě autem. 

 

Rozhodujeme se ale pokračovat, což druhý den oceňujeme. Cesta vede s velké většiny lesem, ale po celé trase je spoustu míst pro piknik s výhledem do okolí. K místu našeho přespání přicházíme se setměním za použití čelovky a za zvuku místní zvěře.






Večeříme v šeltru a pozorujeme vzdálený osvětlený Picton. V osm už všichni chrníme ve svých stanech. Druhý den nás čeká 7 hodinový úsek, který nakonec zdoláváme za 4 hodiny. Kluci ještě musí jednou na výchozí místo vyzvednout druhé auto. Po hodině a půl čekání všichni nasedáme do aut je vracíme se zpátky do Blenheimu, kde vyhladovělí nakupujeme 3 krát pizzu a celý trek zakončujeme pořádnou hostinou.