středa 23. dubna 2014

Rozlučkové video

Ahoj, pro ty, co nebyli na promítání přikládáme odkaz, kde můžete shlédnout naše rozlučkové video z naší společné cesty.

New Zealand

neděle 1. září 2013

Velka kapitola za nami

Mame pred sebou posledni tyden naseho cestovani, je na case se po necelych 18 mesicich dobrodruzstvi vratit domu. Nas dlouho ocekavany prijezd je naspadnuti, vse tak trochu urychlil  pristup mistnich lidi, kteri neustale lzou a vidi nas pouze jako chodici penize. V Bangkoku je situace vubec nejhorsi. On je rozdil od tydenni dovolene stravene v luxusnim resortu, kde se vam realny zivot zcela vyhne od procestovani celeho Thajska od shora dolu a navstevou Laosu. Na tvrzeni ze Thajcum muzete verit jejich usmev bych byl opatrny, neni tomu tak, v pripade ze to ucinite byli jste podvedeni. Nebyt tehle asijske zkusenosti nemohli bychom tvrdit, ze se doma nemame zas tak spatne. Jidlo na ktere doma nedavame bych tady vymenil bez mrknuti oka. Pokud si myslite ze u nas nastal dopravni kolaps tak Asiat si toho pravdepodobne ani nevsimne ze k necemu podobnemu doslo. Za dobu co jsme nasedli v Praze na letadlo se toho udalo opravdu hodne, nacerpali jsme spoustu zivotnich zkusenosti, poznali zeme plne kontrastu a pritom si uvedomili kde bychom chteli zit. Existuje hromada veci ktere bychom se meli od zbytku sveta naucit a muzeme jim to jen zavidet, nastesti pro nas jsou i zeme ktere svou prolhanosti, spinou a nebezpecim hrave zastinni nas stat a davaji nam pocit ze nezijeme zas tak spatne. Sedmeho zari je tak den kdy opoustime Thajsko a den pote v 11 hodin dopoledne vstoupime opet na rodnou pudu.
Timto ale urcite nekonci povidani o nasi ceste a jiste mame spoustu restu, ktere se budeme snazit doma napravit. V poslednim mesici uz jsme tak trochu rezignovali s psanim prispevku a to zrovna v dobe kdy jsme meli uplne ten nejlepsi pristup k internetu ze celou dobu cestovani.

Brzy navidenou :-)

středa 21. srpna 2013

Nově

Prispevky a fotografie tykajici se cestovani po jihovychodni Asii naleznete pod zalozkou Thajsko.

středa 14. srpna 2013

Do Thajska

Po noci stravene na letisti, skvele zapadame mezi posadku letadla Air Asia a to proto, ze nase oci jsou stejne zuzene a je nas tak tezke od nich rozpoznat :-). Po predesle zkusenost, kdy nas vyvolavali jako posledni a malem nam uletelo letadlo do Sydney, tentokrat poctive stojime mezi prvnimi pri vstupu doletadla. Ceka nas priblizne 8 hodinovy let do Kuala Lumpur. Na palube zjistujeme ze je kolem nas mene mista, nez obvykle odpovida tak dlouhym letum. Postradame i posilneni formou obedu ci napoje. Ano letime s nizkonakladovou spolecnosti a za vse se plati navic. Sedime v prostredni rade sedadel, takze nam unika prubeh letu a nemuzeme sledovat Sydney jako na dlani a Australii pod nami kde jsme jeste nedavno s Kacenkou projizdeli. Ne ze bych ja byl zrovna priznivcem sledovani a byl nalepen na okynku. Kdyz jde do tuhyho, Kacenka radeji zavira clonu abych se na to nedival. Myslim tim treba pristavani v Sydney, kdy jsme proletavali bourkou. S prvnimi blesky Kacenka zareagovala a zavrela mi ihned hledi :-).

Zpet v Sydney


Dnesnim dnem uzavirame nasi 13 a pul tisice dlouhou okruzni cestu po rozmanite zemi, kterou Australie bezesporu je. Najdete tady vse o cem clovek cely zivot sni, bouhuzel pro Australii existuje jeste jedna zeme, ktera muze Australii v mnohem zastinit. Svou nedotknutelnou prirodou a lidmi, kteri tam ziji zcela odlisne nez zbytek sveta, spolu dohromady vytvariji opravdovy raj. Lide o ni ani moc nevedi, protoze nam neni nadosah ruky. Tou zemi je samozrejme Novy Zeland. Australane jsou arogantnejsi a rozhodne nejsou tak otevreni a pratelsti jak jejich sousede. Kazdy si tu hledi sam sebe podobne jako u nas. Pokud chcete videt to nejhezci z Australie musite vynalozit obrovske usili a tisice ujetych kilometru, aby vam neco vyrazilo dech. Zeland vam ho vyrazi cely. Mozna tady vazim silna slova, aby se to lepe cetlo, reklo by se. Ale jen ja s Kacenkou a dalsi lidi co nasli na Novem Zelande stesti budou mluvit stejne.
Kdyz tak pisu tenhle clanek zrovna se snazim zahnat myslenku na to ze jsme 11 kilometru nad zemi a kdyz zavru oci nevidim Australii. Rada pro vas, "pocetne" ctenare naseho blogu, pokud nejste spokojeni doma jak zijete udelejte zmenu. Pokud touzite po nakupovani a mestkym ubehanym zivote, vecerech na plazich s mrakodrapy za zady a koktejlem v ruce jedte do Australie. Neuvazuji o tom ze by nekdo chtel zit v rudem centru nebo na pontonu u velkeho barieroveho utesu.  Vse ostatni najdete na NZ.
Posledni tyden po navsteve Whitsundays  uz jen tak prezivame, chybi nam sila a neprichazi nic co by prekonalo predesle zazitky. Uz se tesime az zamirime do Asie. Vzpruhou a zaroven poslednim hrebikem do rakve je provoz v Sydney. Snazime se vyhnout placenym usekum, ale jsme v pasti. Ne ze by slo o par dolaru, ale spise o system jeho placeni, ktery musi byt ucinen online. Prekonavame Harbour Bridge coz je zazitek sam o sobe. Pak jen najit nejake hezke misto na stani a hura na most tentokrat pesky. Vyhledy na Sydney nas znovu nabijeji. Pri ceste k opere, mesto ani nepoznavame, kdyz jsme tu byli za destivych dnu, ulice byly liduprazdne. Ted je to sama atrakce, u nabrezi hadi zena, ktera se snazi vlezt do krabicky od zapalek pak zase domorodci hrajici na ty jejich foukatka. Bohuzel neznam odborny nazev. Kdyz zrovna nelije jako z konve tak se to u Opery hemzi mravenci se sikmyma ocima. Foceni tak nepripada znovu v uvahu. Zpet k autu nas zene omezeni v parkovani a tak se jedeme ukryt na nejvyhlasenejsi plaz v Sydney. Ukazuje se ze to nebyl zrovna dobry napad protoze se zde kona bezecky zavod, kdy pocet ucastniku presahnul 30 tisic. Vsude zavrene silnice nam berou zbylou energii a s Kacenkou uz to nedavame. Po hadce  nase horke hlavy chladime uz spolu na plazi ovocnym napojem. Odjizdime po zapadu slunce na dohled letisti a pozorujeme kazdych co 5 minut pristavat letadlo. Na obloze se tu tvori fronta.
Rano vse pripravujeme na odjezd a vracime auto bez ztraty kyticky. Byl to velky risk cestovat v aute bez pojisteni, sebemensi nehoda by se nam nemusela vyplatit. Ve 2 odjizdime na letiste a travime tu nekonecnych 20 hodin. 
Pristup letistniho personalu nas sokuje a to kdyz nas neuprosne odvadi do ustrani k vytahovym sachtam a uzaviraji budovu letiste  na 4 hodiny. Citime se jak utecenci, posledni kapkou je vecerni kontrola pasu.

New Castle

Jeste pred zastavkou v New Castlu navstevujeme Nanacuda Heads, kde jsou pomerne hezke plaze, vyhlidky na ne a kolonie Pelikanu. New Castle, zni to tak vznesene, ze jsme si mysleli ze si z toho pri nasi navsteve sedneme na zadek. Misto toho jde o zastaralou diru, kde se vse hrouti pred ocima okupovanou zvlastnimi lidmi. Neni divu, svou povest pevnosti pro trestance vybudovanou pred 200 lety spnil na 100 procent. Pusobi to na nas uplne stejne i nyni. Ani surfari na plazich vnimanou atmosferu nevylepsuji. Moc dlouho se tady v tech troskach nezdrzujeme a jedeme si najit vhodne misto pro prespani co nejblize Sydney.