Mame pred sebou posledni tyden naseho cestovani, je na case se po necelych 18 mesicich dobrodruzstvi vratit domu. Nas dlouho ocekavany prijezd je naspadnuti, vse tak trochu urychlil pristup mistnich lidi, kteri neustale lzou a vidi nas pouze jako chodici penize. V Bangkoku je situace vubec nejhorsi. On je rozdil od tydenni dovolene stravene v luxusnim resortu, kde se vam realny zivot zcela vyhne od procestovani celeho Thajska od shora dolu a navstevou Laosu. Na tvrzeni ze Thajcum muzete verit jejich usmev bych byl opatrny, neni tomu tak, v pripade ze to ucinite byli jste podvedeni. Nebyt tehle asijske zkusenosti nemohli bychom tvrdit, ze se doma nemame zas tak spatne. Jidlo na ktere doma nedavame bych tady vymenil bez mrknuti oka. Pokud si myslite ze u nas nastal dopravni kolaps tak Asiat si toho pravdepodobne ani nevsimne ze k necemu podobnemu doslo. Za dobu co jsme nasedli v Praze na letadlo se toho udalo opravdu hodne, nacerpali jsme spoustu zivotnich zkusenosti, poznali zeme plne kontrastu a pritom si uvedomili kde bychom chteli zit. Existuje hromada veci ktere bychom se meli od zbytku sveta naucit a muzeme jim to jen zavidet, nastesti pro nas jsou i zeme ktere svou prolhanosti, spinou a nebezpecim hrave zastinni nas stat a davaji nam pocit ze nezijeme zas tak spatne. Sedmeho zari je tak den kdy opoustime Thajsko a den pote v 11 hodin dopoledne vstoupime opet na rodnou pudu.
Timto ale urcite nekonci povidani o nasi ceste a jiste mame spoustu restu, ktere se budeme snazit doma napravit. V poslednim mesici uz jsme tak trochu rezignovali s psanim prispevku a to zrovna v dobe kdy jsme meli uplne ten nejlepsi pristup k internetu ze celou dobu cestovani.
Brzy navidenou :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat