neděle 29. července 2012

King orchard

Sobota 21.07
Dnes máme v plánu prohlídku blízkého okolí, ale počasí není nikterak ideální tak se nikam daleko neženeme. Jedeme se podívat do Avanui, kde navštěvujeme Kauri Kingdom, které je galerií, kavárnou, a dílnou zároveň. Téměř vše je tu zhotovené právě ze stromů Kauri. Jedná se dlouhověké, obří stromy, které dosahují výšky 60 metrů a jejich obvod kmene je přes 5 metrů. Avšak po intenzivní těžbě dřeva v letech 1870-1930 jich zbylo jen velmi málo. Na Novém Zélandu se najdou i exempláře 2000 let staré. Dále pokračujeme na Ninety mile beach, po které se můžete projet i v autě. Za odlivu je tu celkem rušno maximální povolená rychlost je 100 km/h. Zapadnutí do měkkého písku je tu na denním pořádku. Dokonce je tu údajně v písku vidět vršek střechy jednoho z automobilů, kterého pohltil příliv. Zatím to tu nemáme řádně zmapované, protože se sem s naším Hugem teprve chystáme jen škoda, že nemá náhon na všechny čtyři kola. Aspoň se máme tedy na co těšit.

Čtvrtek 26.7.
Pracovní týden je pomalu za námi a my jsme zase o něco chytřejší a zkušenější, do životopisu nám tak přibyla další kolonka :-). Všichni se shodujeme, že je to dosavad naše nejlepší práce za 4 měsíce co tu jsme jen kdyby nebylo toho drahého ubytování. Náš pracovní den probíhá následovně. Vstáváme v 6:20 a do hodiny odjíždíme na sad, který je 20 min jízdy od našeho ubytování. Oblékáme se do nepromokavých obleků, které jsou pro naši práci nezbytné a v 8 odjíždíme v autech do příslušných sektorů. Sad je opravdu obrovský a tak vše je tu rozděleno na bloky. Čeká nás tvz. Sprinkles, tedy umisťování  zavlažovacího systému mezi stromy s avokády. Napojujeme zavlažovače do vodovodního potrubí Ještě abych nepoužil odborný výraz, když jsem konečně našel zaměstnání, které z nám z ČR, všude stříká voda a já si připadám jak v ráji, jen do doby, kdy už jsem celý promočený, protože voděodolné obleky fungují spolehlivě proti vodě, ale jejich prodyšnost se rovná nule. Zkusil jsem to i bez nutnosti obleku, ale to jsme měl vodu i v holinkách. Zpětně jsem rád za zkušenosti které jsme doma nasbíral, ale popravdě vám řeknu, že to zvládne každý do 5 minut. Možná někdo namítne proč to napojujeme do hadic pod tlakem, to proto, že mezi stromy jich vede spousta a my tak poznáme která je ta správná. Holky dělají to stejné ale v lepších podmínkách a s hadicemi bez vody. Pak je ještě skupina prunnerů, do které patří Danny, oni střihají větve stromu aby nebránili zavlažovačům. Pracovní tempo je ale pohodové, nikam se neženeme a máme možnost si spočinout tady totiž nejde o kvantitu ale o kvalitu. Další výhodou je, že můžeme pracovat i v dešti, protože je opravdu jedno jestli prší se shora nebo vás kropí zavlažovač ze zdola. Ovšem za 3 hodiny se jde sbírat, nebo spíše stříhat avokádo. Protože v 11 hodin už je dostatečně vyhřáté od sluníčka a hlavně suché. Sbírání probíhá tak, že za pomoci nůžek odstříháváme stopky od avokád a dáváme je do bagů a následně sypeme do binu. Jen pro představu 200g avokádo se tu prodává za 2,5 NZD za kus tedy 40 Kč, 400g kolem 5-6 NZD. Místní ho zbožňují my mu moc na chuť ještě nepřišli, už ale máme recepty na přípravu tak se uvidí co dokážeme vykouzlit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Diskuse

Archiv blogu