Meruňky, meruňky a zase meruňky.

Již dlouhou dobu nepřibil nový příspěvek, protože jsme konečně zaneprázdněni sběrem meruněk a točením nového projektu, který brzy doufám spatří světlo světa. Kdo to ještě neví, tak náš kamarád Míša byl pověřen natočením prezentačního videa o fungování sadu. Dědeček si ho vybral na základě shlédnutí tak úspěšného klipu Dělání.

O kiwi víte snad všechno, ale co takový meruňky? Žádná věda to pro nás sběrače není stačí vjet plošinou do řady stromů, která roste pod úhlem 70 stupňů, aby byl sběr ulehčen a na meruňky se dostalo co nejvíce sluníčka. O sluníčko tu teď opravdu nouzi nemáme a je to dobře, meruňky se krásně červenaj.  Jsme totiž v nejteplejší a nejsušší oblasti Nového Zélandu a teploty 33 nám dávají pěkně zabrat. Dneska jsem si připadal jak na dovolený v Řecku s tím rozdílem, že jsme měl na sobě bag a natrhal jsme u toho 1 tunu meruněk. Do práce většinou chodíme na 7 hodinu, pokud se tedy nezavlažuje přes noc anebo nesprejuje. V případě zavlažování jsou totiž stromy totálně mokré a musí se čekat zhruba do 10 až 12 hodin než oschnou.  Proud ze zavlažovačů je tak silný, že kropí i terasu našeho domečku a občas se voda dostane i dovnitř. Odměnou nám je však nejhezčí trávník v Cromwell a širokého okolí. Mnohdy nám stačí pouhých 20 metrů a jsme v práci, záleží v jaké řadě je zrovna zaparkovaná naše plošina :-). Naučili jsme se chodit po většinu dne bosí, po vzoru Kiwáků :-). V odpoledních hodinách se pohyb po plošině ale komplikuje, protože by se na ní dali smažit vajíčka, jak je rozpálená, on už stačí fakt, že po ní běhají dvě pečená kuřata :-).

Meruňky sbíráme do binu, které máme na obou koncích naší platformy. Do každého se zhruba vejde 350kg ovoce a až jsou plné stačilo napsat zprávu Ianovi (náš supervisor) a on si pro ně přijede. SMS už přestávají ale fungovat, protože většinou všichni nasbírají bin v podobný čas a on se může rozkrájet, takže nezbývá nic jiného než čekat, a nebo ho uhnat dřív než ostatní. Když sbíráme na kontrakt tak čas běží proti nám a sebemenší prodlevy se promítnou na výdělku. To když se náš traktor rozhodne, že si dá pauzu tak my ho po dobu 20 minut nenastartujeme, trpí totiž floodingem (neboli záplavou benzínu). To nás vždycky může rozpálit jako kdyby toho horka už nebylo dost. Náš dosavadní rekord je 9 binů nasbíraných společně, kdy za bin dostaneme 50 nebo 60 NZD podle odrůdy. Systém je podobnej jako na třešních, člověk potřebuje dobrou řadu a nejlépe druhej nebo třetí pick kdy se sbírá většina meruněk ze stromů. Po práci nás čeká bazén nebo jezírko, k tomu si utrhneme čerstvý nektarinky ze stromu, protože meruňky už nám lezou krkem :-). Přitom jíme každý den jiné odrůdy, kterých je tu tak 10. Velikostí připomínají spíše jablka, a u některých odrůd by jste skoro nepoznali, že jde o meruňku.