Západní pobřeží, aneb palačinky, ledovce, jezero Hawea a překrásná Wanaka

Po naší návštěvě Nelson Lakes jsme se rozhodli vydat západním pobřežím, které je divoké a vyznačuje se častými dešti. Údolí kterým projíždíme z jedné strany obklopuje oceán a z druhé strany hory. Projíždíme úseky téměř bez ničeho denně překonáváme vzdálenosti  klidně přes 200 kilometrů.

Naší první větší zastávkou jsou Punakaiki. Tyto vápencové skály na Dolomite Pointu jsou vrstvené a počasím opracovávané tak, že připomínají sloupec tenkých palačinek.

V dalším dnu už přijíždíme k turistické destinaci a to, ke dvou městečkům s ledovci. Ledovec France Josefa a Foxův ledovec. Tito dva zmrzlí obři jsou vlastně kaskády ledu, které si neustále prorážejí cestu údolím k moři. Rychlost postupu ledu je ohromující, pohybují se o 1,5m za den. Čas od času se Franz Josef pohybuje rychlostí až 5m za den, tedy desetkrát rychleji než ledovce ve Švýcarských Alpách.  

Procházka k oběma ledovcům se dá stihnout za jeden den. My nejprve vyrážíme 40 minutovou procházkou k Franzu Josefovi a odpoledne navštěvujeme Foxe, který je od parkoviště vzdálený pouhých 30minut. Shodli jsme se, že větší zážitek máme rozhodně z Foxe, jelikož se k němu dá přiblížit na pouhých 80m, kdežto na Franze Josefa jsme se dívali ze vzdálenosti 200m. Dále je vstup povolen pouze s průvodcem.

Po návštěvě ledovců jsme se mohli vydat již směr jezero Hawea, kde jsme měli naplánovaný trek na jeden kopec. Hawea nás nadchla, opravdu nádhera. Auto jsme nechali zaparkované u kempu, ke kterému jsme se museli prokousat přes zelené kopce plné krav a oveček. Chudáci holky vždycky ani nechtějí vstávat ze silnice. Na večer, po návratu z túry jsme se mohli vykoupat v jezeře, což bylo fajn, jelikož sprchu jsme už dlouho neviděli. Často se momentálně koupeme v řekách, jezerech a je to prostě fajn. Sluníčko nám tu svítí již do 21.30h, takže máme více času a místo na spaní si hledáme v pozdějších hodinách. Naše hledání vhodného místa se nám ještě ztížilo, jelikož s přicházejícím létem, přišel i čas Sandflies. Jejich název je odvozen od slova písek... my jsme se domnívali, že se s nimi setkáme na pláži, někde u moře, ale zmýlili jsme se. Poprvé jsme se s nimi potkali u jezera v Nelsonu. Název je odvozen od slova písek, jelikož připomínají písečnou bouři a v jedné vteřině vám jich do auta vlítne asi tisíc. Repelent? Nezabírá. David je na ně dost vysazený a snáší je hůř než já, takže naše hledání místa se stává ještě komičtějším. Musíme zajíždět do vyšších nadmořských výšek, prý tam nejsou :-) a pořád kontroluje jestli jsou všechny dveře i okýnka u auta zavřené.

Naše další putování je namířeno do Wanaky, jednoho z nejhezčích míst na NZ, ale o tom až příště.

Vzhledem k tomu, že u jednoho z našich PC, samozřejmě, že u toho, který nám šel nabíjet z auta a vydržela nám na něm baterka déle došlo ke krizi, napadnul nám ho dost silný vir a zkolaboval, je naše situace na spojení s Vámi ještě horší.

Budeme se ale snažit co to jde.