Po našem pádlování jsme se přesunuli do národního parku Nelson Lakes, kde jsme si dali dvoudenní track na chatu Angelus hut (1650), která leží u jezera stejného jména. Byli jsme upozorněni, že tam leží ještě hodně sněhu, a tak nám byl rozmluven náš záměr přenocovat ve stanu. Koupili jsme si tedy ticket pro přespání v horské chatě, kde jsme spali ten den úplně sami. Čekal nás 6 hodinový pochod po hřebeni a místy to bylo náročné kvůli přechodům přes zmrzlí sníh. Bylo nám ale dobře, protože jsme utekli od Sandflies - neboli pakomárků s kterými jsme se tu poprvé setkali. Všichni nás na ně upozorňovali a kolují tu o nich legendy, stejně tak jak o ptáku Kiwi.-). Jejich přítomnost je opravdu otravná a zachvíli z nich šilíte, není tak vůbec těžké, aby se z vás stal blázen.
Daleko od Sandflies a jakékoliv civilizace jsme si užívali pobyt v horách, zatopili jsme si v kamnech, ale né na dlouho, protože všechno dřevo bylo pryč, tak jen z toho co jsme kolem chaty našli a co nebylo zakryté sněhem. Jelikož není na chatě moc co dělat v 7 už jsme byli zalezlí ve spacacich a šli pomalu na kutě.
Po našem pádlování jsme se přesunuli do národního parku Nelson Lakes, kde jsme si dali dvoudenní track na chatu Angelus hut (1650), která leží u jezera stejného jména. Byli jsme upozorněni, že tam leží ještě hodně sněhu, a tak nám byl rozmluven náš záměr přenocovat ve stanu. Koupili jsme si tedy ticket pro přespání v horské chatě, kde jsme spali ten den úplně sami. Čekal nás 6 hodinový pochod po hřebeni a místy to bylo náročné kvůli přechodům přes zmrzlí sníh. Bylo nám ale dobře, protože jsme utekli od Sandflies - neboli pakomárků s kterými jsme se tu poprvé setkali. Všichni nás na ně upozorňovali a kolují tu o nich legendy, stejně tak jak o ptáku Kiwi.-). Jejich přítomnost je opravdu otravná a zachvíli z nich šilíte, není tak vůbec těžké, aby se z vás stal blázen.
Žádné komentáře:
Okomentovat