Pátek 12.10.
Dopoledne se chystáme ještě do
Orewy, jelikož si potřebujeme zajít do knihovny nabít jeden notebook a obstarat
si přebukování letenek zpět do ČR. David volá na Korean Air a vše vyřizuje,
jelikož letenku jsme měli již na listopad tohoto roku. Kolem jedenácté hodiny
vyrážíme z města směr Piha.
Piha je nejznámější surfařská
destinace u Aucklandu, tak ji jedeme omrknout a chceme tam jednu noc přespat. Kolem
druhé hodiny se dostáváme na místo, parkujeme Huga přímo u pláže a jdeme se
projít na kopec přímo na pláži odkud pozorujeme všechny surfaře. Počasí nám
dnes vyšlo parádní, je tu i dost lidí co se už koupou nebo jen polehávají na
pláži. Poté ještě míříme na jednu z vyhlídek, kde se kocháme pohledem na
příliv a neskutečně velký vlny. Rozhodli jsme se, že přespíme na parkovišti
přímo u pláže, máme možnost se tu vysprchovat ve studené vodě a jsou tu i
toalety. Neváháme tedy, a zbytek pozdního odpoledne si užíváme odpočinek u
pláže.
Sobota 13.10.
Vstáváme za zataženého počasí,
neláká nás tedy, žádné vysedávání u pláže ani místní procházky. Rozhodneme se
tu pobyt zkrátit a vyrazit už dneska do Aucklandu. Po cestě se zastavujeme
v místním supermarketu, abychom po týdnu doplnili stav našich potravin a
poté stavíme až v Aucklandu v jednom nákupním centru, kde se chceme
podívat po pár věcech, dát si něco k obědu a zabít čas, jelikož už začalo
pršet.
Po obědě se počasí trochu
vyjasňuje, jedeme se tedy podívat do centra Aucklandu, abychom se porozhlédly
po parkovištích a věděli jsme, kde můžeme zítra parkovat celý den, nejlépe
zadarmo.
Nejprve trochu bloudíme, ale Dan
se ptá jedné místní slečny a poté už míříme na parkoviště nedaleko centra,
které je o víkendu zdarma. Necháváme zde Huga a jdeme se ještě projít místními
uličkami. Naše kroky vedou do místního parku Eden, odkud jsou krásné pohledy na
celý AKL.
Navečer vyrážíme hledat vhodné
místo na přespání a už dopředu víme, že tady to nebude vůbec jednoduché. Stejné
jako hledat v Praze, nejlépe co nejblíže k centru místo, odpočívadlo,
parkoviště, kde můžeme v noci spát a není to zakázané. Zhruba po 40
minutách jízdy a hledání nacházíme odlehlé místo u zátoky, kam chodí místní na
procházky. Na tabuli u vjezdu je informace, že se brána pro vjezd a výjezd
každý den otevírá v 7.h ráno a zavírá ve 21.h večer, nepíšou zde ale nic o
přenocování. Víme, že je to hodně malá šance, aby nás tu nikdo nevyhmátnul, ale
nechce se nám hledat další vhodné místo, zastavujeme a rozhodneme se, že budeme
čekat do večera, až někdo přijede zavřít bránu a pokusíme se ho přemluvit,
abychom zde mohli zůstat. Po 21. hodině se nám již chce spát a nikdo doposud
nepřijel, zalézáme tedy do peřin a doufáme, že nás nikdo nezbudí. Kolem
23.hodiny ale přichází naše první klepání na okénko a my už dopředu víme, že
nás poprvé někdo vyhmátnul J Naštěstí se jedná o opravdu pohodového chlápka,
který nás jen upozorňuje nato, že bránu musí zamknout, zůstat zde nemůžeme a
zároveň nám radí, abychom přejeli na parkoviště vzdálené 3 minuty cesty, které
je na přespání vhodnější. Kačenka si ani nepřesedá dopředu, zůstává
v posteli, přejedeme a znovu usínáme jako dudci.
Neděle 14.10.
Celý dnešní den je ve znamení
Aucklandu. Huga necháváme na stejném parkovišti jako včera a do centra jdeme
pěšky zhruba 40 minutovou procházkou. Nejprve se chceme dostat na Sky Tower,
kam si chce David s Danem vyjet. Sky Tower je věž, která se svojí výškou 328m
patří mezi nejvyšší stavby na jižní polokouli. Na tuto rozhlednu se dostane
každý výtahem, jedoucím 20
km/h a v nejvyšším patře si může vychutnávat
rozhled i přes prosklené panely v podlaze. Já nechám jít kluky samotné,
domluvíme se na čase, kdy se u věže opět sejdeme a jdu se podívat po nákupech
na hlavní ulici jménem Qween Street. Po dvanácté hodině se scházíme na stejném
místě, a jdeme se projít hlavní třídou směrem k přístavu. Chvíli se
procházíme, posedíme u přístavu a jelikož máme docela chuť na kafe, rozhodneme
se, že si zajdeme posedět do Starbacks Kafee. Dáváme si každý ten největší
šálek a zahříváme se uvnitř kavárny, jelikož venku už zase pěkně fouká a jsme
docela zmrzlý. Kolem 17.h se rozhodneme město opustit, vydáváme se směr
parkoviště kde jsme ráno zanechali naše auto asi 40 minutovou procházkou přes
park. Večer jedeme ještě fotit město z ?????mostu a zároveň nacházíme vhodné
parkoviště o kterém jsme doposud nevěděli. Naše plány odjet ještě večer
z Aucklandu se tedy mění a my ještě tuto noc trávíme na jednom
z parkovišť nedaleko centra.
Pondělí 15.10.
Probouzíme se kolem osmé hodiny,
a nejprve se chceme dostat z Aucklandu, takže ani nesnídáme, ale rovnou se
jedeme přemístit zase o kus dál naší cesty směr Hamilton. Všichni potřebujeme
sprchu, takže se dohodneme, že než vjedeme do Hamiltnu, budeme se snažit najít
vhodný kemp na vykoupání se. Zhruba po 2.hodinách přijíždíme k Hamiltnu,
ptáme se v několika kempech, ale nikde nás nechtějí nechat jenom se
osprchovat, tudíž si jdeme jenom projít město a potom se přesuneme jinam.
V centru Hamiltonu na nás překvapivě čeká ledové kluziště, které je tu
připravené již na Vánoce. Kluci tedy neváhají, kupují si lístky a jdou se na
chvíli vyřádit. Po bruslení si ještě skočíme do místní kavárny, chvíli posedíme
a poté se přesouváme asi 2.hodiny do další destinace jménem Raglán.
Raglán leží na pobřeží, asi 48 km od Hamiltonu a je to
nejpopulárnější surfařské místo z celé oblasti Nového Zélandu. Po příjezdu
ale poznáváme, že míst k přenocování a ani k vysprchování tady moc
nebude, platíme si tedy kemp a poprvé za dobu našeho cestování si užíváme
přenocování v podobě kempu.
Žádné komentáře:
Okomentovat