Včerejší den jsme vyplnili sháněním nějakého příjemnějšího ubytování. Prozatím bydlíme v Holiday parku. Horší kemp jsme prozatím neviděl, vše je ale vykoupeno nízkou cenou. Platíme 50 NZD na týden za osobu. Není z čeho vybírat, protože v Te Puke už žádný kemp není. Hledáme ubytování u místních kiwáků, ale zatím jsme úspěšní nebyli. Objeli jsme ještě nějaké sady a koukali jestli se pracuje. Uklidnilo nás, když jsme nikoho nenašli. Navečer jsme dostali zprávu od Jessieho, že se jde do práce, tak nás to všechny potěšilo že si vyděláme nějaké dolárky.
Zatímco vy jste si užívali víkendu, my za to poprvé pořádně vzali. Dnes se trhalo zelené kiwi, které se sbírá úkolově, takže podle množství nasbíraných binů vás odmění. Vytvořili jsme skupinu po 8 lidech a celkem jsme jich nasbírali 54. Za jeden bin dostaneme 14-15 NZD. Každý by tak měl dostat 100 NZD.
Rádi by jsme vám popsali jak takový sběr kiwi vypadá v praxi. My jako trhači jsme na spodní hranici řetězce – označované jako otroci. Nad námi je supervisor, který dohlíží zda jste vše správně otrhali a nezanechali stopečku, dále kontroluje otlačeniny a něžnost vysýpání do binu. Pokud něco zanedbáte zeptá se vás na jméno a pak vám připisuje záporné bodíky. Všem se nám podařilo zapsat na tuto černou listinu takže uvidíme . Další pozici zastávají traktoristi, kteří rozváží prázdné biny a plné zase sváží na místo nakládky. Tam jsou připraveni ještěrkáři, kteří se starají o nakládku na kamion. My pracujeme pro kontraktora a ten zase dělá pro packhouse. A tak by jsme mohli pokračovat ještě dlouho. Samotný sběr je z počátku nenáročný, ale ke konci nekonečný. Výška v jaké roste kiwi je různorodá zaleží na podpěrných sloupech a upevnění. Není výjimkou, že kluci sbírají i v kleče aby se pod keř vešli. Z kiwi se strašně práší a uvolňují se částečky které padají do očí. Často je tak ze sadu slyšet kýchání.
Přestávky jsou po dvou hodinách nebo po dosbírání lajny. Dneska jsme si na svačinu otrhali pomeranče, které v sadu také rostou.
Žádné komentáře:
Okomentovat