Probouzime se jeste za tmy a dobalujeme potrebne veci, bereme si s sebou prozatim vsechny flasky s vodou co jsme tu nasbirali, dohromady kolem 10 litru vody na dva dny. Pri check inu nam pani sdeluje ze se nas snazila kontaktovat ale jelikoz my neuvedli telefon, protoze ani zadny nemame, tak nas zprava o pozdejsim odjezdu nezastihla. Neda se nic delat musime dve hodinky pockat. Ono je to celkem vtipny, kdyz odpovidame na otazky, mate telefon? Ne. Dobre, tak adresa hotelu? Cislo pokoje? Nebydlime v hotelu. Takze mate auto? Ano. Tak mi reknete adresu kempu? Nespime vkempu. Dobre pisu camper :-) V 8:30 uz ale v dali vidime blizici se clun do ktereho se v zapeti nalodujeme jeste s jednim parem. Uklidnujeme se ze je maly a diky tomu pojede po vlnach a nebude se tak houpat z cehoz je pak morska nemoc. Vypada jak bojovy clun, ktery vezl vojaky na smrt za druhe svetove valky. Na okamzik jsem se do toho i vzil az me probehnul mraz po zadech. Staci otevrit predni celo a muzeme do boje. Jizda tomu i odpovida, chvilemi nam pripada ze uz neplujeme, ale ze se vznasime, pak prijde tupy naraz, ktery nas vrati zase na zem. Takhle dokola zhruba hodinu a ctvrt. Nikdy jsme nezazili plavbu pri ktere by nas boleli vnitrnosti, ktere o sebe narazeji. Na Kacence zacinam pozorovat ze se boji, tak se ji snazim uklidnit, ze pan na clunu vi co dela. Vlny zacinaji byt opravdu velike az je nucet po nich s clunem surfovat. Dokonce si s Kacenkou rikame proc jsme utraceli na Novem Zelandu za rychle cluny, kdyz tady je to mnohem vetsi adrenalin. Rozhodne zde nemuzeme mluvit o vyhlidkove plavbe, kterou jsme ani nechteli. Travit hodiny na houpajici se lodi to je to po cem netouzime. I pres takovy masakr si stihame vsimnout jedne velryby coz nas mile potesilo. Dostali jsme tri v jednom. Nestihlo nam byt ani zle a mi uz se ocitame na nejhezci plazi kterou jsme kdy videli. Svoje jmeno Whitehaven Beach obstala na sto procent. Pusty ostrov to ale zdaleka neni, je tu celkem rusno, nechtel bych to videt v plne sezone. Vse se ale odehrava na jejim konci kde ma vetsina lodi povoleno kotvit a to kvuli tomu aby byl zachovan pannensky raz pri pohledu z vyhlidky, ktera je o 8 km dal na jejim opacnem konci. Jdeme se utaborit do stinu buse a jen nekolik kroku nas deli od more. Pri staveni stanu nas vita jester ..... nejmene metr dlouhy. Vypada v klidu takze noci se bat nemusime. Popochazime o kus dal po plazi a unikame tak turistum , kteri polehavaji hned u svych lodi. Nakonec jsme tu uplne sami, nikdo v dohledu kam oko dohledne. Pisek je tak bili ze neda odpocinout nasim ocim, je to jak za jasneho dne na snehu. Oba tak zmourame a je tezke se vyfotit s otevrenyma ocima. Jen tak polehavame na plazi a relaxujeme po tak narocne ceste, ktera nas zavedla az sem. Dlouho nam to lenoseni nezustane a my se vracime k taboristi. Vidime kotvit vsechny ty spolecnosti mezi kterymi jsme se puvodne rozmysleli. Vybrali jsme dobre, protoze netrva dlouho a vyletni lode odjizdeni zpet do pristavu a my muzeme zustat :-). Jdeme se jeste projit k jedne zatoce, ktera nas ale nenadchla natolik abychom se zde zdrzeli. Vecer delame piknik na plazi a pozorujeme zapadajici slunce. Po setmeni se rozvicuji stezne jachet, ktere tu kotvi pres noc. Hrstka lidi se z plaze presouva do svych kajut a my ulehame do stanu. Nevime vsak co nas v noci ceka...
Žádné komentáře:
Okomentovat