Práce a zase práce

Další týden je za námi a tak vám přinášíme několik novinek. Jak jsme pevně doufali, tak se i nakonec stalo a náš šéf Iaen si nás tu nechal na orchardu déle než bylo původně domluveno. Avokádo je už totiž sklizeno, ale jak to tak na sadech a farmách bývá, práce je tu spousty po celý rok a my tu tak můžeme zůstat do konce září. Na následující dny jsme již rozděleny do několik skupin, nepracujeme už všichni dohromady, ale já dělám ve skupině s holkami a David pracuje ve skupině půlařů. Naše práce je jednoduchá a různorodá, nejprve jsme 4 dny sundávali šneky ze stromečků a poté je likvidovali speciálními granulkami metrex, které jsme sypali pod každý stromeček. Na orchardu je jich 70 000 takže jsme se trošku prošli. Nyní jsou šneci za námi a my děláme prunning u větších stromků. Stříháme větve velkými nůžkami a poté zamazáváme místa barvou, kde je větev ustřižena. Davidova práce je o něčem úplně jiném a klukům dává pěkně zabrat. Vytahují kůly, které jsou u malých stromků a přidržují je při jejich růstu. Práce je to opravdu náročná a tak měli všichni velkou radost, když v pátek slavnostně vytáhli ze země poslední kůl. David je nyní zařazen do skupiny, která by měla sázet nové stromečky, ale to se dozvíme až v pondělí.

V týdnu se kromě práce celkem nic neděje. Díky tomu, že se nemusí trhat avokádo, nechodíme do práce již v sobotu, ale každý pátek končíme v 15.h, což jsme všichni přivítali s nadšením. Sluníčko tu už začíná pěkně nabírat na síle a mazat se musíme každé ráno, jelikož i když se to nezdá, připaluje tady podstatně výrazněji, než u nás. Nato nás tu ale připravují všichni a v obchodech si stejně jiný faktor, než je 30 a 50 koupit nemůžete.

V našem domku na pláži bydlíme pořád sami, s Danem a Rachel (Američanka co s námi pracuje na orchardu). Často nám dělají společnost divoký koně, kteří se tu pohybují volně v přírodě. Večer když se přesouváme do auta, se pasou asi 10 metrů od nás a trošku nám nahánějí strach, protože jejich chování je nepředvídatelné.

O víkendu téměř nic nepodnikáme, jelikož už asi čtvrtý týden je vždy v týdnu hezky a přes sobotu a neděli prší. Trávíme volné chvíle plánováním našeho cestování a odpočíváním. V neděli občas vyrážíme na místní pláže, kde čas trávíme piknikem a procházkami. Uvědomili jsme si, že naše první zima mimo ČR je za námi a byla opravdu o něčem úplně jiném než u nás. Poprvé jsme neviděli v zimě ani poprašek sněhu, Kačenka prožila první zimu bez ekzému a také jsme byli poprvé celou zimu opálení jako u nás v létě. Nyní s přicházejícím jarem už vypadáme jako černoši J

Jelikož se naše 3 měsíční cestování nezadržitelně blíží, chystáme se také nakoupit potřebné věci do auta ( kanystr na benzín, jelikož na jižním ostrově jsou benzínky nepředvídaně daleko, nové kolejničky, abychom si mohli udělat záclonky), chceme být dobře připraveni. Už se nemůžeme dočkat, čekají nás přeci jenom 3 měsíce odpočinku a cestování po jižním ostrově Nového Zélandu, který je, jak jsme mohli zjistit podle vyprávění a fotek jiných cestovatelů naprosto úchvatný.