pondělí 3. září 2012

Měníme ubytování





Středa  15. 08
Nadešel čas, kdy nám došla veškerá trpělivost s ubytováním za 18 tis na měsíc za pokoj o rozměrech 3x4 metry. Náš Boss nám v práci již před 2 týdny řekl, že bydlet u Mika nemusíme, že je to jen na nás a práci u něho budeme mít tak i tak. Ptali jsme se téměř všech v práci, kde se to ihned rozkřiklo a každý se nám díval po nějakém domečku, nebo místu, kde bychom mohli přebývat. Nakonec nám Tanja (pracuje s námi taky na avokádu) nabídla, že můžeme být na jejím místě u jejího domku na pláži. Nejprve jsme to moc nechápali, Tanja nám vysvětlovala, že její ubytování je typu donation (že nemá stanovenou sazbu za přespání) my jsme se prozatím s tímto typem ještě nesetkali) ale jeli jsme dané místo ještě večer omrknout a už jsme tady zůstali. Máme tedy nové bydlení. Tanja má nedaleko svého domku menší budovu spolu se dvěmi kabinami na spaní. V domečku je pouze jedna místnost s kuchyní a obývákem dohromady. Vaříme si na plynovém sporáku. Po levé straně máme sprchu a toalety. Vše je asi 20 m od pláže hned za dunami. Místo je to krásný a jsme z něho nadšený. Jediná maličkost je ta, že tu nemáme elektřinu, ale Tanja nám hned donesla svíčky, takže si všude svítíme svíčkami a je to prostě romantika. Něco jako na chatě v roubence J.  Nakonec donation znamená to, že tu máme na zdi připevněnou kasičku a je jen na nás kolik jim tam hodíme penízků. Z tohohle místa jsme prostě nadšeni. Do práce ráno jezdíme po normální cestě, jelikož ještě není dost velký odliv, ale na zpáteční cestě si to už štrádujeme 20 km po pláži. Je to rychlejší a hlavně nevšední a dost dobrý adrenalin.
Naučili jsme se zkracovat si cestu domů po pláži, a jednoho dne jsme zahledli tuleně, zastavili jsme a chtěli se přiblížit, měl z nás větší strach než my z něho a dal se na únik zpátky do moře. Na souši mu to ovšem trvá mnohem déle tak jsme měli možnost si ho prohlédnout a natočit :-). Stejné štěstí jsme měli i při ranní cestě do práce.
Příliv a odliv se tu posouvá každý den zhruba o půl hodiny a tak jsme někdy nuceni jezdit lesní cestou, ani zde nejsme o nic ochuzeni, protože se tu pohybuje malé stádo divokých koní z kterých mrazí po těle… no prostě něco pro Evičku :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Diskuse

Archiv blogu